- , 30. 11. 2018 –11. 01. 2019, Cechovna
Marek Škubal (* 1986, Plzeň)
Marek Škubal je mnohostranný výtvarník, který se zabývá sochou, kresbou a grafikou. Svá studia započal na pražské AVU v sochařském ateliéru J. Zeithammla, absolvoval stáže v ateliéru grafiky J. Lindovského a na Taipei National University of the Arts na Taiwanu. V současné době pokračuje na
AVU v doktorském studijním programu v ateliéru kresby J. Petrboka a zároveň působí jako vedoucí sochařského ateliéru na Uměleckoprůmyslové akademii ve Světlé nad Sázavou. Pravidelně se účastní skupinových výstav v České republice i v zahraničí, vystavuje i samostatně, naposledy v Galerii Felixe Jeneweina města Kutné Hory a v pražské Trafo Gallery (obě 2018).
Škubalův výtvarný svět je zaplněn tvory, kteří jsou na první pohled většinovou společností přijímáni s odporem – jeho ústředním tématem je dlouhodobě motiv červa, jemuž se věnuje nejen v sochařských či grafických kompozicích, ale i v rovině teoretické. Tyto tvory Škubal aranžuje do působivých kompozic, odkazujících k sakrálnímu umění. V posledních letech vytváří převážně rozsáhlé grafické cykly („Animal Bodhisattva“ a „Bůh odporných věcí“), v nichž kombinuje tvarosloví hmyzích těl s náboženskou symbolikou a vznikají tak panteony zvláštních entit – božstev autorovy osobní ikonografie.
Animal Bodhisattva
Výtvarník Marek Škubal se závěrem roku 2018 představuje na Dole Michal ostravskému výtvarnému publiku samostatnou výstavou Animal Bodhisattva, která je kresebně sochařským cyklem, v němž je konfrotován patos existenciální tísně s voluminézním gestem bravurního autorského projevu, který vychází z pevného a precizně formulovaného tvůrčího konceptu: Myslím si, že vše, co si lze představit, odráží nějakým způsobem existenci na jiném místě v prostoru i času, že myšlenka sama už je formou
existence, která trvá nezávisle na mysli, do níž přichází. Že inspirace, osvícení, imaginace či vnuknutí není než v určitý vhodný okamžik ideálním způsobem nastavený „portál“ pro formu, která jím v tu chvíli dokáže projít a že jistý druh citlivosti může pomáhat otevírat tento průchod častěji a efektivněji. Jím pak do světa naší reality mohou přicházet entity ze světů za oponou a prostřednictvím díla poodhalit svoji podobu.
To, co mě zajímá a fascinuje je uměleckým dílem zprostředkovaná konfrontace s formou existence, která je ne-lidská a člověka přesahující, která se vymyká všem měřítkům, jež je lidská mysl s to pochopit, aniž by ji to zcela zničilo a která působí mimo, respektive stojí nad našimi principy uspořádání světa. S entitami, které slovy Starého zákona jsou, které jsou. Zda jim budeme říkat Cthulhu, Nyarlathotep, Azathot nebo Animal Bodhisattva, není vlastně vůbec podstatné…
Tomáš Koudela
