- 26. 9.–25. 10. 2019, Balkon
Výstava jihočeských umělců Jaroslava Chobota a Evy Šenkyříkové.
Kurátor: Jakub Guziur
Expozice-instalace obrazů a objektů Jaroslava Chobota a Evy Šenkyříkové v prostoru balkonu bývalé kompresorovny Dolu Michal v Ostravě, realizovaná autory výtvarných prací Písmo AYA na základě nabídky Ostravské university – kurátora expozice Jakuba Guziura – vtiskuje tomuto klenotu někdejší důlní techniky metaforickou tvářnost imaginativní demiurgie. Sama expozice, instalovaná se značnou citlivostí do halového prostoru kompresorovny, utváří svou výlučností a formou znakového-strukturálního pojetí výtvarných prací obou umělecky sladěných autorů fantaskní model nadstavbového uctění v minulosti aktivních strojů vzduchové techniky, a práce lidí – horníků. Ve smyslu uskutečněné metafory Písmo AYA – základního tématu expozice, lze říci, že AYA – ayahuasca, onen všelék s obřady peruánských šamanů, se kterými autoři obrazů při svých pobytech v Amazonii souznívají, dává architektuře strojů a hornické minulosti archetypální výraz až magické narace. V čele u vchodu do samotné haly-balkonu jsou umístěny na výztužích původních stěnových desek dva obrazy (Písmo AYA, 50 x 68 cm) Evy Šenkyříkové a dva objekty (Rezivění, 50 x 50 cm) Jaroslava Chobota; pátý obraz (70 x 60 cm) zhotovili oba umělci při instalaci expozice jako žert – spojením svých autorských značek intuitivní (hadí) křivkou gesta-stopy na bílé ploše dějícího se písma… Když zvolíme postup vnímání expozice směrem do středu haly, zastavíme se u šesti panelů s podvojně pojatými foto-záznamy šamanských-indiánských každodenností a s kultem ayahuasca: vyjadřovaným oběma autory na všech obrazech jako obrazové Písmo AYA, tedy v osobnostně inovujícím duchu avantgard, -ismů a výtvarné současnosti. Napravo mezi okny haly je šest znakových obrazů-kreseb (Písmo AYA, A2) Jaroslava Chobota. Ve středové linii prostoru je umístěno jedenáct panelů tvořících pravoúhlý čtverec, na jejichž vnějších stěnách jsou klipsnami upevněné obrazy – kresby (A2 – Písmo AYA) Jaroslava Chobota. Na vnitřních stranách panelů pravoúhlého seskupení je rámovým způsobem zavěšeno čtrnáct barevných kreseb (A3) Evy Šenkyříkové (Písmo AYA) – jako zbytostňující obměna maskulinních obrazů (A2) vnějšího obvodu (stěn panelů). Zadní čelní stěna haly je nesporně využita k přímému instalačnímu záměru: k minimalistické fabulaci uctění této Stěny (se štítovou ocelovou konstrukcí, středovým vertikálním nosníkem a původní omítkou) – zavěšením dvou Chobotových obrazů (80 x 150 cm), tvořících téměř prostupující se osmičkové znaky latentní redundance. Obrazy jsou kresleny-malovány neobvyklou technikou nanášení barev pružnou ocelovou jehlou – postupem haptické (až brut-artové) meditace. Stěnová instalace je citlivě doplněna původní zátěžovou stoličkou-podstavcem z tvrdého dřeva, na které je uložena železná rzí pokrytá destička (5 x 5 cm), nalezená na podlaze – jako obětina geniu loci Strojů Gigantů. Ony dva obrazy (50 x 68 cm) Evy Šenkyříkové na čelní stěně vstupu jsou štětcovými kresbami tolika tahů, že se stávají postupně malbami. Obrazy na papírovém podkladu Jaroslava Chobota (A2) a Evy Šenkyříkové (A3) jsou tušovými kresbami ocelovým hrotem (který se tak stává také štětcem). Velmi zkušeně instalovaná expozice obou autorů Písmo AYA decentně uctívající až mytický odkaz architektury strojů a expresi lidské činnosti těžby uhlí, uvádí skutečného vnímatele, svou formou jedinečnosti – prostorové nekonformnosti…, zejména za zpěvu šamanů z nahrávky Icaro, do možného stavu vytržení. Uvědomování si řemeslné zdařilosti všech vystavených výtvarných prací, jejich propracovaná detailnost, emotivní stav mimořádnosti prožitku ještě prohlubuje.
